Phil Ochs | |
---|---|
Phil Ochs (1975) | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Philip David Ochs |
Narození | 19. prosince 1940 El Paso |
Úmrtí | 9. dubna 1976 (ve věku 35 let) Far Rockaway |
Příčina úmrtí | oběšení |
Žánry | folk, protestní píseň, folk rock, singer-songwriter music a barokní pop |
Povolání | písničkář, zpěvák, autor písní, kytarista a básník |
Nástroje | kytara, hlas a klarinet |
Vydavatelé | Elektra Records A&M Records |
Významná díla | I Ain't Marching Anymore |
Web | web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Phil Ochs, celým jménem Philip David Ochs (19. prosince 1940 El Paso – 9. dubna 1976 New York) byl americký folkový písničkář židovského původu, autor a interpret protestních písní.
Vyrůstal v Columbusu, kde hrál na klarinet v orchestru Capital University a studoval žurnalistiku na Ohijské státní univerzitě. Na jeho hudební vývoj měli vliv Woody Guthrie, Pete Seeger, Elvis Presley a Faron Young. Od roku 1962 vystupoval v Greenwich Village jako pouliční hudebník s kytarou Gibson J-45, v roce 1963 prorazil díky vystoupením na Newport Folk Festivalu a na setkání folkařů v Carnegie Hall, o rok později vydal první desku u firmy Elektra Records. Ochs se označoval jako „zpívající novinář“, protože ve svých skladbách reagoval na aktuální události, zastával radikálně levicové názory, byl odpůrcem války ve Vietnamu. K jeho nejúspěšnějším písním, které přebírali také další interpreti (např. Joan Baez, John Denver nebo Wyclef Jean), patřily „I Ain't Marching Anymore“, „Love Me, I'm a Liberal“, „Draft Dodger Rag“, „Power and the Glory“ a „The War Is Over“. Byl výraznou postavou americké kontrakultury 60. let, vynikal jedovatým humorem a originálním stylem zpěvu. Přispíval také do časopisu Broadside, patřil k zakladatelům Youth International Party, podporoval tzv. Chicagskou sedmičku obviněnou z organizování pouličních nepokojů v srpnu 1968, navštívil Chile, kde se setkal se Salvadorem Allendem a Víctorem Jarou.
Deziluze z politického vývoje po nástupu republikánů k moci v roce 1968 i obavy z pronásledování ze strany CIA vedly ke zhoršení Ochsova psychického stavu, byl závislý na lécích a alkoholu, lékaři mu diagnostikovali bipolární afektivní poruchu. V roce 1976 se oběsil v domě své sestry v newyorské čtvrti Far Rockaway.[1]